V této fázi máte na výběr v zásadě ze dvou možností. 

1) Uspořádat závody (trochu je poždímat)

• Zadat problém několika studiím
• Nechat si od nich přinést hotovou práci
• Zaplatit jen tomu, kdo se vám líbí nejvíc

2) Pozorně vybrat (zjistit, čím nám mohou být prospěšní)

• Nechat si zpracovat od několika studií nabídku, jak vám s vaším problémem mohou pomoci
• Seznámit se s jejich postupy, pracemi, metodami, cenami
• Otestovat si studio na malé práci 

 Podívejme se na výhody a nevýhody obou cest.

Uspořádání „chrtích dostihů“ (alias „výběrko“)

Velice lákavá možnost. Zadat problém několika studiím, nejlíp rovnou deseti (udělejte nám návrh kampaně... udělejte nám logo... udělejte nám návrh firemního časopisu...). A zadat velký balík práce. Počkat, co přinesou (nejradši už téměř ve finální podobě).  A zaplatit jen tomu, kdo vyhraje (vítěze určíme hlasováním v jednačce) a ostatní mají smůlu. 

Kdy je dobré uspořádat „chrtí dostihy“?

Tento způsob výběru dodavatele funguje, pokud chcete jednorázovou věc s jasným zadáním, které umíte sestavit a které nepotřebuje příliš upřesňovat. V dalších případech tento způsob nefunguje tak dobře, ale stále máte šanci získat rozumné výsledky. Například: Máte extra prestižní zakázku nebo vítěznému studiu můžete přislíbit dlouhodobý kontrakt s množstvím dalších zakázek. 

V čem je problém?

Pokud chcete výběrovým řízením zabít příliš mnoho much a uděláte zadání příliš rozsáhlé. Ve velkém rozsahu nejsou zjevná hodnotící kritéria. Studio musí práci, která má několik etap a schvalovacích bodů, zvládnout najednou a samo bez zpětné vazby. 

„Chrtí dostihy“ z pohledu studia

• Vyhotovení díla do podoby, která klientovi tzv. „stačí k posouzení“, je většinou téměř stejně pracné jako hotové dílo. Při pěti pozvaných účastnících klesá pravděpodobnost, že za svou jinak dobře odvedenou práci dostanu zaplaceno, na 20 %. Výběrové řízení pak není soutěž, ale spíše loterie.
• Není příliš jasné (a bez důkladného dialogu to ani není možné zjistit), podle čeho bude zadavatel výsledky hodnotit, co je pro něj klíčové a co vedlejší. A protože nikdy není možné udělat všechno na 100 %, čeká mě frustrující rozhodování, na co se soustředit a co „ošidit“.
• Neposlední obavu shrnuje věta: Výsledek soutěže není závislý na kvalitě soutěžících, ale na kvalitě poroty.

Úskalí „chrtích dostihů“ pro zadavatele

• „Chrtí dostihy“ z principu nepřejí tolik potřebné vzájemné komunikaci a upřesňování v průběhu tvorby díla. To může vést k nepřesnému výkladu zadání. Výsledky pak bývají obtížně porovnatelné a snadno si vyberete špatně.
• Vítěz zpravidla došel k cíli víceméně náhodou. Pokud s ním chcete spolupracovat dál, nemáte jistotu, že bude mít i u dalších vašich zakázek stejné štěstí.
• Zoufale nastavené podmínky výběrového řízení přitahují jen zoufalé dodavatele.
• Inovativní řešení nebývají na první pohled rozpoznatelná, snadno je přehlédnete. 

Výběrové řízení má sloužit k výběru partnera pro realizaci zakázky. Nikoli k realizaci zakázky jako takové!

Nalezení šampiona 

Samozřejmě, že firmu, která pro vás má nějaký čas fungovat a přinášet výsledky, je potřeba důkladně otestovat. „Chrtí dostihy“ sice studio hezky proženou, ale o skutečném fungování a přinášení výsledků se moc nedozvíte.

Nedá se nic dělat, nalézt šampiona je o něco pracnější než vypustit chrty na dráhu. Ale ne zase o tolik. A tu trochu času navíc, kterou strávíte hledáním, vám dobrý partner rychle vrátí.

Tady je jeden ze způsobů, jak na to. 

Udělejte poptávku

Napište nebo zavolejte do vybraných firem, představte svůj problém (spíše než: „Chci nabídku na brožuru...“, řekněte: „Máme problém XY a potřebujeme řešení“). Vyzvěte firmy, ať vám řešení nabídnou. V této fázi po nich nechtějte hotovou práci (to bychom byli zpět u „chrtích dostihů“). Nechte je, ať vám předloží ukázky dvou až tří prací, kde podobný problém již řešili. Vedle ceny a termínu chtějte hlavně znát navrhovaný postup. 

Dobrým znamením bývá, pokud se studio začne samo doptávat a chtít po vás další informace. Pokud můžete, poskytněte jim je.

Setkejte se osobně

S těmi, jejichž nabídka vás zaujala, byste se měli setkat. Ti lidé vám musí být příjemní a rozhovor s nimi konstruktivní – jsou to vaši potencionální budoucí partneři. V tuto chvíli už byste měli vědět, že se vám jejich přístup i práce líbí a že pro vás nejsou nepřijatelní cenově. Teď je důležité zjistit jak fungují, jak se vám s nimi asi bude spolupracovat a také porozumět jejich cenotvorbě. Nechte si od nich znovu vysvětlit postup řešení vašeho problému. Chtějte vědět, co v které etapě uvidíte. Jaký druh vaší součinnosti bude potřeba a jak budete moci dílo ovlivňovat. Bude dobré, pokud v tom uvidíte řád a taky snahu o pochopení klientových problémů. To vše pro vás musí být srozumitelné a přesvědčivé.

Je také velmi důležité zjistit, jak mají ve zvyku řešit případné neshody a vaši nespokojenost. Grafický design oplývá mnoha záležitostmi, které se do žádné smlouvy „nacpat“ nedají.

Otestujte si studio na malé práci

Teď už by vám měli zůstat jen dva tři dodavatelé, kteří se zdají být pro vás vhodní. Než jim ale svěříte důvěru a rozjedete projekty, ve kterých se těžko „přepřahá“, je skvělé vyzkoušet je na malé zakázce. Jasně ohraničená práce s jasnou definicí požadovaného výstupu přináší porovnatelné výsledky. Je na hony vzdálená „chrtím dostihům“. Uvidíte, jak se liší to, co se tvrdí v jednačce, od skutečnosti. Pokud budou dobří všichni, ještě lépe – máte záložní studio pro všechny případy.

Klasik reklamy David Ogilvy říká:„Agentuře, která by vytvořila dlouhodobě nejlepší kampaň, se nemusí podařit vymyslet nejlepší kampaň za těch pár týdnů, které má při výběrovém řízení k dispozici.“

Ukázka z knihy Jak dostat ze svého grafika/studia/agentury to nejlepší? Několik dobře míněných rad pro malé a střední zadavatele komunikačních a grafických prací.

 Více na www.jakdostat.cz.